Polské internetové vyhledávače

Polské vyhledávače prakticky: kdo trh ovládá a co z toho plyne pro český e-shop

Polské internetové vyhledávače jsou v praxi jeden vyhledávač. Podle StatCounteru měl Google v Polsku v červenci 2026 podíl 89,46 %, druhý Bing 7,16 % a všechno ostatní dohromady jen zbytek. Polsko nemá vlastní obdobu Seznamu — žádný domácí vyhledávač s vlastním indexem tam měřitelný podíl nedrží.

Pro českého prodejce, který uvažuje o expanzi, je to dobrá zpráva i past zároveň. Dobrá proto, že nemusíte řešit druhý vyhledávač s vlastními pravidly. Past proto, že se pak snadno uvěří tvrzení, že „stačí web přeložit“ — a přitom se rozhoduje o tom, jestli vás Google vůbec zobrazí polskému uživateli, a jestli lidé začnou hledat u něj, nebo rovnou na Allegru.

Kdo v Polsku vyhledává a v jakém poměru

Následující čísla jsou z StatCounteru za červenec 2026 a měří podíl na zobrazených stránkách, ne na počtu dotazů. Berte je jako řádový poměr sil, ne jako přesnou statistiku — ale rozdíl mezi 89 % a 7 % je natolik velký, že o jeho výkladu nemůže být spor.

Vyhledávač Polsko (7/2026) Česko (7/2026)
Google 89,46 % 81,07 %
Seznam — 14,05 %
Bing 7,16 % 3,72 %
Yandex 1,35 % 0,37 %
DuckDuckGo 0,95 % 0,39 %
Yahoo! 0,67 % 0,26 %

Rozdíl mezi oběma trhy je tedy jinde, než se běžně píše. Není v tom, že by Poláci hledali „víc přes Google“ — je v tom, že u nás si zhruba každý sedmý dotaz odvede Seznam, kdežto v Polsku tenhle druhý hráč prostě chybí. Kdo v Česku dělá SEO pro dva vyhledávače, dělá v Polsku SEO pro jeden.

Bing: jediný rozdíl oproti Česku

Bing má v Polsku téměř dvojnásobný podíl než u nás. Sedm procent není nic, kvůli čemu byste měnili strategii, ale je to dost na to, aby se vyplatilo web zaregistrovat v Bing Webmaster Tools a jednou za čas zkontrolovat, že se z něj indexuje to, co má.

💡

Proč je Bing v Polsku silnější

Doložit se to z veřejných dat nedá a spekulovat nebudeme. Prakticky na tom ale nic nemění: kroky, kterými se web zpřístupní Bingu, jsou tytéž, které děláte kvůli Googlu — funkční procházení, indexovatelný obsah, čitelná struktura. Samostatná „optimalizace pro Bing“ neexistuje.

Onet, WP a Interia nejsou vyhledávače

Tohle je nejčastější omyl, na který u polského trhu narážíme, a bohužel ho šíří i řada českých článků. Onet.pl, WP.pl, Interia.pl a Gazeta.pl jsou mediální portály — velké, čtené a pro budování povědomí o značce zajímavé. Nejsou to ale vyhledávače, které by měly vlastní index webu a vlastní žebříček výsledků. Ve statistikách vyhledávání pro Polsko se vůbec neobjevují.

⚠️

„Optimalizujte si profil na Interii“ je rada bez obsahu

Nic takového jako SEO pro Onet nebo Interii neexistuje. Co existuje, je PR a inzerce na těchto portálech — tedy placený kanál, který má svoje ceny a svoje pravidla. Kdo vám ho prodává jako SEO, prodává vám něco jiného, než si myslíte, že kupujete.

Pozor i na opačný extrém, tedy nakupování „sponzorovaných článků s odkazem“ na velkých polských webech. Google má placené odkazy popsané v zásadách proti spamu jako link spam; pokud je odkaz zaplacený, musí být označený atributem rel="sponsored" nebo rel="nofollow". Bez toho jde o porušení pravidel, ať už je web sebevětší.

Kde Poláci hledají zboží

U produktových dotazů začíná část cesty jinde než ve vyhledávači. Dominantním hráčem polského e-commerce je marketplace Allegro, doplňkově se do hry dostávají srovnávač Ceneo a inzertní OLX.

Konkrétní čísla je potřeba brát s rezervou. Výzkum Customer Journey 2025 agentury Minds&Roses uvádí, že sedm z deseti uživatelů marketplace v Polsku volí Allegro a že 43 % těch, kdo tam nákup začnou, ho tam i dokončí. Ten výzkum si ale zadalo samo Allegro, takže ho čtěte jako firemní podklad, ne jako nezávislé měření. Nezávislý zdroj se stejně podrobnými čísly veřejně k dispozici není.

💡

Praktický důsledek pro rozpočet

Vstup na polský trh není rozhodnutí „SEO, nebo marketplace“. U zaměnitelného zboží bude Allegro nejrychlejší cestou k prvním objednávkám, u vlastní značky a specializovaného sortimentu dává větší smysl vlastní web. Většina e-shopů, se kterými to řešíme, končí u kombinace obojího — jen si to má člověk spočítat předem, ne až po roce.

Jak Googlu říct, že máte polskou verzi

Když provozujete českou i polskou verzi téhož obsahu, potřebuje Google vědět, že spolu souvisejí a která patří komu. Slouží k tomu atribut hreflang. Zásadní podmínka: každá verze musí odkazovat na sebe i na všechny ostatní a odkazy musí být vzájemné. Pokud si stránky neodkazují navzájem, Google značení ignoruje.

hlavička stránky — shodná na obou jazykových verzích

<!-- Patří do <head> české i polské verze, na obou stejně --> <link rel="alternate" hreflang="cs" href="https://www.vas-eshop.cz/produkt/" /> <link rel="alternate" hreflang="pl" href="https://www.vas-eshop.pl/produkt/" /> <link rel="alternate" hreflang="x-default" href="https://www.vas-eshop.cz/produkt/" />

Překlad do češtiny: První dva řádky říkají, kde leží česká a kde polská verze téhle konkrétní stránky. Třetí určuje, kam poslat návštěvníka, jehož jazyk se neshoduje s žádnou z verzí. Adresy musí být úplné, včetně https://. Stejnou trojici řádků musí mít i polská stránka.

Dvě věci, které se pletou nejčastěji. Za prvé, kód jazyka je povinný a kód země samotný nestačí — hreflang="pl" je polština, ale samostatný kód regionu Google jako jazyk nepřečte. Za druhé, některé kódy jsou vyhrazené pro jiné účely a Google je ignoruje, například UK nebo EU.

Chyby, které vidíme nejčastěji

Výčet vychází z auditů, které děláme na začátku spolupráce. Většina z nich nestojí čas, ale peníze — a projeví se až v okamžiku, kdy se polská verze nerozjíždí a nikdo neví proč.

Chyba

Strojový překlad bez rodilého mluvčího

Polština má jinou skladbu i jinou obchodní frazeologii. Text přeložený nástrojem a nezkontrolovaný člověkem poznají zákazníci dřív než vy — a ubírá důvěryhodnost celému webu.

Chyba

Jednosměrné hreflang

Česká stránka odkazuje na polskou, polská na českou už ne. Google takové značení ignoruje. Bez zpětného odkazu je práce s hreflang k ničemu.

# Musí platit oběma směry: cs → pl a zároveň pl → cs

Chyba

Přeložený web s českými reáliemi

Ceny v korunách, česká adresa v patičce, doprava jen po ČR. Nákup nedokončí ani ten, kdo se na stránku dostane. Lokalizace končí až u pokladny, ne u textu.

Chyba

Investice do „SEO na polských portálech“

Onet ani Interia nejsou vyhledávače. Peníze utracené za pozici v jejich výsledcích jsou ve skutečnosti inzerce — což může dávat smysl, ale je to jiná položka rozpočtu s jinou měřitelností.

Chyba

Placené odkazy bez označení

Sponzorovaný článek s běžným odkazem je podle zásad Googlu link spam. Odkaz musí nést rel="sponsored" nebo rel="nofollow", jinak riskujete postih.

Chyba

Nesledovaný polský provoz

V Search Console se dá výkon filtrovat podle země. Bez toho se pár měsíců hádá, jestli polská verze funguje, místo aby se to prostě zjistilo.

Nejčastější otázky k polským vyhledávačům

Existuje v Polsku obdoba Seznamu?

Ne. Ve statistikách polského vyhledávání se žádný domácí vyhledávač s vlastním indexem neobjevuje. Velké portály jako Onet nebo WP jsou média, ne vyhledávače.

Prakticky to znamená, že v Polsku řešíte jeden vyhledávač místo dvou — a že se výsledky vaší práce projeví rychleji, protože je nemusíte dělit mezi dva systémy s odlišnými pravidly.

Musím mít doménu .pl?

Nemusíte. Google podporuje víc způsobů, jak označit jazykové verze — samostatnou doménu, podsloženku i podoménu. Rozhodující je správné značení přes hreflang, ne koncovka domény.

Volba je spíš obchodní než technická: vlastní .pl doména budí u polských zákazníků větší důvěru, ale znamená druhý web, který někdo musí spravovat.

Stačí web přeložit do polštiny?

Ne. Kromě textu je potřeba změnit i to, co za ním stojí — měnu, dopravu, platební metody, kontakt a obchodní podmínky. Přeložený web s českými reáliemi nekonvertuje.

U klíčových slov navíc nefunguje překlad, ale rešerše přímo v polštině. Poláci hledají jinými slovy, než by vyšla z překladače.

Vyplatí se v Polsku řešit Bing?

Podíl kolem sedmi procent stojí za registraci v Bing Webmaster Tools a za občasnou kontrolu indexace. Samostatnou strategii ani samostatný rozpočet si nezaslouží.

Technické základy, které dělá web dostupným pro Googlebota, platí i pro Bing. Nic navíc dělat nemusíte.

Kde Poláci hledají zboží, když ne v Google?

U produktových dotazů hraje velkou roli marketplace Allegro, dále srovnávač Ceneo a inzertní OLX. Přesné rozložení mezi vyhledávačem a marketplace se z veřejných zdrojů spolehlivě zjistit nedá.

Pro rozhodování stačí vědět, že vlastní web a marketplace si u zaměnitelného zboží konkurují a je rozumné počítat s oběma kanály.

Jak zjistím, jak si v Polsku vedu?

V Google Search Console si ve výkonnostním přehledu nastavte filtr na zemi Polsko. Uvidíte zobrazení, prokliky i dotazy, na které se z Polska zobrazujete.

Sledujte hlavně to, jestli se zobrazují polské adresy, nebo české. Když Google polským uživatelům nabízí českou verzi, chyba bývá ve značení jazykových verzí.

🤖

Uvažujete o expanzi do Polska?

Projdeme s vámi, co váš web pro polský trh potřebuje a co je jen utracený rozpočet. 30 minut, online, zdarma.

Mgr. Michal Binka, SEO specialista a konzultant

Autor článku

Mgr. Michal Binka

SEO specialista a konzultant, zakladatel SEO PRAKTICKY

SEO dělá přes dvacet let — od dob, kdy měl skoro každý evropský trh svůj vlastní vyhledávač a expanze za hranice znamenala učit se pravidla nanovo. Napsal tři knihy o SEO, sedí v metodické skupině Shoptetu a vede tým specialistů v brněnském Technologickém parku.

Nemá kouzelné tlačítko na zapnutí SEO a negarantuje pozice. Garantuje proces, transparentnost a čísla, která si každý může ověřit.

  • 23+ let v SEO
  • Autor 3 knih o SEO
  • Zlatý Shoptet Partner
  • Metodická skupina Shoptetu pro SEO
  • Certifikovaný Collabim specialista

Zdroje

Podíly vyhledávačů se v čase mění a StatCounter měří zobrazené stránky, nikoli dotazy. Než podle těchto čísel rozhodnete o rozpočtu, ověřte si aktuální hodnoty přímo u zdroje.